V tomto roce jsem ve svém životě udělal radikální změnu. Od školního roku 2015/2016 již nejsem studentem Gymnázia Jakuba Škody v Přerově… Tam, kde jsem strávil 6 let mého života, jsem ve druháku studium ukončil.
Když jsem skončil Gympl, tak co dělám teď?
Přestoupil jsem na Waldorfskou střední školu v Ostravě. A nyní poprvé z životě mohu říct, že mě škola baví. Zní to šíleně až nemožně, že? Dále v článku se dozvíte, jak je to možné.
Abyste mi rozuměli… Zakládám si na neustálém sebevzdělání a učení se v praxi. Školu jsem bral vždy jako nutné zlo a neočekával jsem, že by mi něco přinesla. Většího skeptika školství obecně byste hledali málokde. Jsem totiž odchovaný na knihách jako např. Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho . Ten, kdo knihu četl asi ví o čem mluvím. Všem ji s radostí doporučuji. Jen upozorňuji, že vám může kompletně zbořit váš nynější pohled na život a svět peněz! 😀
V čem je Waldorfská škola unikátní?
Waldorfská škola se sama charakterizuje jako škola, která chce člověka připravovat na život nejen znalostně, nýbrž též rozvojem tvůrčích schopností a sociálních dovedností. Je to druh alternativního školství, který má v ČR více než 20-ti letou tradici. Škola podporuje svobodné myšlení a individualitu jedince.
Samotné srovnání – Gymnázium vs. Waldorfská střední škola
Abyste měli přesné informace:
Navštěvoval jsem Gymnázium Jakuba Škody v Přerově a nyní navštěvuji Waldorfskou střední školu v Ostravě. Upozorňuji, že vše jsem psal NA ZÁKLADĚ SVÉHO NÁZORU z pozice studenta, který přestoupil z gymnázia na Waldorfskou střední školu.
1) Gymnázium
Studium na gymnáziu se zaměřuje na množství probrané látky s důrazem na dobrý prospěch.
Zpravidla zde najdete i všelijaké dobrovolné předměty typu latina, debatní liga, matematické a jazykové kurzy, sportovní aktivity a mnoho dalšího. Taky bych vypíchnul i větší příležitost získat certifikáty jako FCE, CAE či jiné jazykové certifikáty.
Gympl je velmoc přes všemožné tituly, a pokud už nyní naprosto a jistě víte, že pro své sny a cíle potřebujete vynikající prospěch a velké kvantum informací, uděláte dobře, když půjdete na gympl.
ALE… Většina mých vrstevníků neví, co chce v životě dělat. A to je naprosto v pořádku, jelikož mladý člověk se potřebuje dostatečně rozvinout a vyzkoušet mnoho věcí, aby ZHRUBA věděl jakým směrem chce jít. A tak většina studentů prochází gymplem, a jelikož neví k čemu jim to kvantum informací bude, tak je to extrémně nebaví (…asi jako borce na obrázku :D).
To je důvod, proč klasická škola 90% lidem nic nepřinese… teda kromě maturity. Zbývajících 10% jsou lidé s jasnými akademickými cíli a ví, že míří na medicínu či práva. Pro tyto lidi má gymnázium velký smysl a vřele ho doporučuji.
Pravdou ale zůstává, že pokud jdete na klasickou školu, jediným měřítkem jsou známky. To u studentů může vytvořit bloky v budoucnosti. Například jste člověk, který exceluje v malování nebo v programování. Co udělá klasická škola? Bude snažit ať excelujete ve všem – chemii, dějepisu, zeměpisu, biologii, fyzice,… To vede k průměrnosti a opomíjení vašich silných stránek.
Nejenže ve škole talent téměř nerozvíjíte, ale odpoledne po škole vám na něj nezbyde čas ani energie. A tady je ta velká trhlina dnešního školství.
Samozřejmě, že na vás styl učení na gymnaziu nemusí mít špatný vliv. To je v případě, že jste silná osobnost, která ví, co chce a jde si za svým. Ostatně to, že úspěšným se můžete stát za každých okolností se snažíme předávat na Inspirovač.cz.
Shrnutí výhod a nevýhod studia na Gymnáziu.
Výhody
– Šance získat uznávané certifikáty
– Potkáte „kvalitnější“ lidi než např. na učňáku
– Pro budoucí doktory a právníky ideální
Nevýhody
– Známky jsou jediné měřítko
– Důraz na fakty, nikoli tvořivost
– Učíte se všechno a na silné stránky nezbývá čas
2. Waldorfská střední škola
Dostali jsme se k tomu, co vás asi nejvíce zajímá a proč jste začali číst.
Waldorf je zkrátka jiný a pokud nezažijete tu atmosféru, těžko se popisuje. I tak se o to pokusím. Uvedu tedy jen ty věci, které se od gymplu odlišují:
a) Více se diskutuje
Učitelé jsou zde od toho, aby studentům pomáhali nad věcmi přemýšlet. Oproti „klasické“ škole se tedy více diskutuje a o to méně sedí a mlčí. Když tedy něco probíráme, nejprve se na látku snažíme přijít sami až poté zapisujeme.
např. V češtině udělali z literárního díla Faust docela napínavou záležitost. Děj nám paní učitelka postupně odhalovala, vciťovali jsme se do hlavních postav, hádali, co udělají dál, hledali souvislosti apod. Člověk si to hned lépe zapamatuje, než když se má nabiflovat 20 stránek textu.
b) Důraz na souvislosti
Svět není rozdělen do oborů a škatulek… to rozdělil až člověk. Waldorfská škola si toho je vědoma, a proto vybírá takové učitelé, kteří jsou schopni učit v souvislostech. V praxi zkrátka více slyšíme, k čemu nám daná látka je a proč se ji učíme. Pokud vám nějaká probíraná látka osobně nedává smysl, pak vás nedusí kvůli známkám v daném předmětu.
např. Chemie pro vás nemá velký význam, protože chcete být ekonom.
c) Větší klid a prostor pro růst
Málokdy se zde setkáte se spěchem a velkým stresem. Jednat ve stresu nic dlouhodobě nepřináší (kromě srdečních chorob), proto klidná a přátelská atmosféra z výuky Waldorfu přímo sálá. Díky přátelské atmosféře se lze s učiteli poměrně snadno individuálně domlouvat. To ocení především studenti, kteří jsou aktivní i mimo školu. Škola má jasně definovanou prioritu studentovi pomoci v růstu a té se drží. Prioritou nejsou známky!
d) Nebojí se být nekonvenční
Waldorfská škola má osnovy jako běžné školy, avšak nepředkládá nám látku jako jednoznačné fakty. Ukazují nám různé teorie, i ty méně známé, a nabádají nás přemýšlet. Kolikrát mi něco ustalo v hlavě a celý den jsem o tom musel přemýšlet.
e) Menší rutina díky epochám
Rozvrh na Waldorfu je rozdělen do tzv. epoch a odpoledního vyučování. Dopoledne máme 2 epochy (každá má něco pod 2 hodiny), ve kterých se nám cca 3 týdny střídají předměty. Za pololetí tak projedeme všechny předměty. Více o stylu vyučuvání se dozvíte na webu školy.
Díky tomu se rok zdá pestrý nezažíváte takovou rutinu. Máte také FOCUS a nemáte během dne 8 předmětů jako na klasické škole.
A proto se zdá, že je zde klid a pohodička, i když se probírají téměř stejné věci jako na gymplu. Probírají se totiž postupně.
Nevýhody:
Mám pro vás i dvě nevýhody Waldorfu… Musím však říci, že najít je mi dalo zabrat a výhody převažují nevýhody.
1) Slabší matematika
Pozdější studium matematiky na VŠ je pro studenta Waldorfu v Ostravě výzva. Nutno se sebevzdělávat.
2) Absence zde roste rychleji díky epochám
Jelikož máme jeden předmět 3 týdny a pak se uzavírají známky, tak když chybíte např. týden v kuse, máte už problém. Přezkušování na konci roku, je zde tedy na denním pořádku. Avšak, když si dáte pozor a hlídáte si bakaláře, nestane se vám to.
Žádné jiné mě nenapadají. Asi proto, že výhody daleko přesahují nevýhody. Rád zde nějaké doplním, pokud mi je napíšete do komentářů (pouze od studentů Waldorfu!).
Shrnutí:
Jako student mohu s čistým svědomím doporučit Waldorfskou střední školu, protože mi za pololetí stihla dát více než gympl za 6 let.
Rád zodpovím jakékoli otázky, které mi položíte dole do komentářů.
Několik užitečných zdrojů o Waldrofu:
Úplný seznam Waldorfských škol v ČR
Přechod z Waldorfské ZŠ na běžnou střední školu (1. část, 2.část)
52 komentářů
Jak si sakra byl na gymplu 6 let a nedodelal 2. rocnik?
Ahoj skeptiku. Na gymplu jsem byl od primy do sexty (od 6. třídy do 2. ročníku).. Poté co jsem řádně ukončil 2. ročník jsem přešel po letních prázdninách do 3. ročníku na Waldorf.
Jednoduše: Víceleté gymnázium má ročníků více než 4.
V prvé řadě bych chtěla říct, témas nnaprostou pravdu a věřim, že by s tebou souhlasil každý waldorfák. Na druhou stránku si nemyslí, že má škola slabší matematiku. Byla jsem na technické specializací a matematika na vysoké škole byla pro mne opakování. S fyzikou jsem měla větší problem, ikdyz trocha pozornosti v hodinách a trocha samostudia mi přinesla dvojku na konci semestru. Waldorf vás naučí se nejen dívat na svet vlastníma ocima, ale naučí vás se ucit- hlavně najít to důležité v hromadě textu.
To jsem rád, ze se našel nějaký absolvent, který může dodat více zkušeností i z výšky. S tou matematikou je to hodně o samotných učitelech. Asi teda nejde říct naprosto obecně, že Waldorf ma spatnou matiku. Anno, ty jsi studovala na v Ostravě nebo na jiném Waldorfu?
Hezký článek, souhlasím s tebou Danieli. Waldorf v Ostravě se žádnému svému studentovi jen tak nevypíše z hlavy, je to úžasný kolektiv a jak jsi již výše poznamenal, naprosto nepopsatelná atmosféra lidí, kteří nadšeně tvoří nové věci. Jen jedna věc mi přišla až po ukončení SŠ smutná, že se pak člověk přihlásí na VŠ a celý systém ti přijde vlastně směšný. Je velká škoda, že Waldorfské školství končí na úrovni SŠ. Protože alespoň z mého pohledu, byl příchod na VŠ krok zpět a ne výš jak jsem si naivně myslela.
To zní zajímavě až skoro smutně s tou vysokou. 🙂 Na druhou stranu je super, ze ti rozšířil obzory. Co teď studuješ Barboro?
Ahoj, výborně napsáno. Já jsem vyšel jako druhý ročník (maturita 2008?) a musím říct, že mi toho škola dala spoustu. Loni jsem tam byl dělat čtvrťákům besedu o tom, co bych byl rád, aby mi někdo řekl, když mi bylo devatenáct. Překvapilo mě kolik lidí je stále zajetých v modelu „základka, střední, vysoká, junior práce, senior práce, rodina, smrt“… zjedoduššeně řečeno 😀 No asi se na vás příjdu zase mrknout, pozdravit a pokecat 🙂 Hodně štěstí, Dane!
Tak to je další výpověď spokojenyho absolventa. Krása. Díky za sdílení zkusenosti.. Doufám, ze budoucím studentům i tyhle komentáře pomůžou s rozhodováním, kam jít na střední. PS: Pokud někdo zná někoho, kdo se rozhoduje mezi Waldorfem a jinou skolou, klidně mu dejte odkaz na tento článek. Třeba mu pomůže. Precejen zkušenosti jsou to nas zajímá, ne fakta z brožurky 😀
Zajímavá úvaha, ovšem dovolím si nesouhlasit. Můj přítel na Waldorfském lyceu v Ostravě studuje a já si troufám říci, že pokud by si nyní mohl zvolit jakoukoliv jinou střední školu, tak to udělá. Rádoby „technická specializace“ si akorát hraje na trapnou parodii vysokoškolské matematiky a fyziky v podobně „deskriptivní geometrie a kótování“ – samozřejmě, nemám nic proti vyučování takovýchto předmětu na středních školách, ovšem ne za cenu toho, že studentům budou chybět základy matematiky!!! Učitelé všechny odrazují od toho, aby maturovali z matiky, ale nedívají se na skutečný problém, kterým je způsob výuky tohoto předmětu. Tipla bych si, že v ostatních předmětech je to podobně – jednoduše – co nechce student, to se učit nebude. Je sice hrozně pěkné, že Waldorf naslouchá žákům a snaží se jim vyhovět atd., ovšem toto dotyčného na vysokou školu nepřipraví. Přítel je nyní ve čtvrťáku a pečlivě se připravuje na maturitu a výšku (chce jít na strojařinu) a kdyby se na to sám doma poctivě nedíval, nemá nejmenší šanci maturitu z matiky udělat – podobně je na tom celá třída, takže nemluvím za jednoho. Troufám si tedy říci, že Waldorf studenty ani přinejmenším nepřipravuje na život, pouze je ukolébá ve svých „moderních zásadách výuky“ a studenti jsou poté akorát tak zmateni ze života, ve kterém je nečeká přívětivý přístup.
Nemusí to sednout každému, to máš pravdu. 🙂 Matika je hodně o samotném učiteli, asi jako na každé škole. Třeba Anna (níže v komentářích) si technickou specializaci vychvaluje. Každý ma svůj názor. Ja věřím, že Waldorf krok kupředu i přesto, že má zatím nějaké mouchy.
Nemyslím si,že je tenhle názor správný. Nevím jak přesně to funguje v Ostravě, ale v Praze je přírodovědná specializace na velmi vysoké úrovni. Slabší je teoretické uchopení chemie a pro mnoho lidí je problémem povaha některých učitelů, ale kdo má snahu porozumět tématu, tak nemá žádný problém. Například v genetice jsme se dostali na úroveň vysoké školy a v matematice máme spoustu zajímavé látky navíc.
Ale o to vůbec nejde, protože výuka na waldorfu mě naučila nejenom vědomosti, ale hlavně vybavila prakticky do života. Je to vždy o přístupu, kdo to fláká, tak si za to může sám. Ale máme velké množství projektů, kde prezentuje vlastní práci, to pomohlo mnoho introvertům z naší třídy vůbec překonat sebe sama. V práci je kladen důraz na to, aby jsme věděli, co děláme, kde o tom zjistíme víc. Ne co se naučit, ale jak a kde.
A to hlavní, zase znám jenom opatovské lyceum, je, že všichni učitelé tomu věnují všechno. Tráví ohromné množství času přípravou, věnují nám svůj čas v projektech, často třeba i hodinách navíc za směšné či žádné částky. Jsou to lidé, kteří pro nás chtějí to nejlepší. Ať už jakkoli nemusím snášet jejich povahu, nesouhlasit s jejich stylem výuky, nebo nemít rád probíranou látku, tak jsou to lidé, kteří mi něco nabízejí. Něco navíc. A to rozhodně není standard.
Milá HM,
upřímně? Která střední škola vás připraví na přijímačky z matematiky na technický obor, aniž byste se musela doma sama doučovat a připravovat?
Troufám si říci, že žádná, znám spousty techniků a všichni do jednoho se museli na přijímačky připravovat navzodry tomu, z jaké přicházeli střední školy.
Reaguji na komendtář č. 5. od Hm. Není fér věci zobecňovat a házet je do jednoho pytle. A o waldorské pedagogice to platí dvojnásob. Na kvalitu i způsob výkuky zde má opravdu velký vliv osobnost učitele. Zatímco jeden může být mírný a ke studentům mírně benevolentí, druhý naopak může svou náročností přesahovat až za hranice „obecného“ vzdělání. Ve třetím roce svého středoškolského (newaldorfského) vzdělávání jsem se byla na čtrnáct dní podívat na Waldorfské lyceum v Praze a ve třídě o rok níže (tedy ve druháku) brali v matice věci, ke kterým jsme se my za celou střední školu vůbec nedostali!
Nechci tím nijak soudit způsob práce osoby, která vyučuje Vašeho pítele. Každý jistě máme své rezervy. A dělat učitele na waldorfské škole stojí opravdu hodně času a úsilí, ale věřím, že většina jich to dělá tak, jak zrovna teď nejlépe může.
A ještě bych chtěla na závěr poznamenat, že i já na normální střední jsem se musela doma učit a připravovat na to, abych udělala maturitu a přijímačky na vysokou 🙂
Ahoj,
napsal jsi opět moc pěkný a poučný článek. Jen mi nefunguje obrázek v textu (OS Linux Debian 8, Google Chrome). Já osobně jsem otázku gymplu řešil již dvakrát a ani jednou nezvítězil. V nejbližším městě není ani kvalitní a dokonce nemá téměř žádné vyšší zaměření (obecná obecnost), tudíž by to byla prostě nuda. Navíc vím, co od života chci a co očekávám. Jdu tedy na střední školu. Na Waldorf sice ne, ale měla by to být škola, která mi bude vyhovovat. Jen zmíním, že se jedná o SPŠE. Takový přístup tam nemají, ale čekají mě více méně předměty, v nichž exceluji a velmi mě baví a naplňují. Jestli půjdu dál (na VŠ), to zatím nevím, chvílemi pochybuji, jestli to budu potřebovat a nebude mě to jen brzdit v rozvoji. Každopádně jedno je jasné a dané: Gympl mně osobně nevyhovuje (nechci být právník, politik ani žádné podobné povolání vyžadující nutně vysokou školu) a tedy na něho nikdy nepůjdu. xD
Skvělý článek!
sama jsem prošla waldorfskou školou, jen ne v Ostravě. Článek je pěkně napsaný, ale dovolím si nesouhlasit s pá maličkostmi 🙂 V Praze třeba matematika neni o moc snazší než na gymplu, vlastně je náročnostně stejná. A co se týká věty “ nebaví vás chemie, protože jste ekonom“ a že je to v pořádku. Tak do jisté míry ano. Výhodou je, že učitel respektuje, že máte jiné ambice, takže třeba více zaujatějším žákům je ochotný připravovat bonusové a těžší úlohy pokud chtějí. Ale nějaké základní vzdělání a ponětí v tom oboru člověk mít přeci jen musí 🙂 což je výhoda, protože díky „hravému“ stylu učení, to zůstane lépe v hlavě.
Absolvovala jsem jen waldorfskou základní školu, ale předpokládám, že střední funguje dost podobně… U základky je dost podstatné projít ten cyklus celý – když někdo odejde na „normální“ školu ve třetí třídě, bude pravděpodobně pozadu, ale v deváté si myslím, že má zase oproti absolventům jiných škol docela navrch, zvlášť právě v tom, že si pamatuje věci. (Mě třeba konkrétně dost dobrá znalost řecké mytologie dost pomohla v orientaci v dějinách umění na střední… Ostatní si toho na mé normální střední nepamatovali tolik – jeden příklad za všechny… 🙂 )
U té matematiky a technických předmětů to pravděpodobně bude dost o učitelích… V Semilech to učí člověk, který učil původně na té základce nás, a ten dokáže vysvětlit cokoliv komukoliv. Hlavně díky vhledu do celého tématu. Pointa učitele matematiky myslím že je i v tom, že jednomu neřekne jen vzorec a dosazení, ale když to student nechápe, vysvětlí mu jiný postup / pohled na věc, a to nezvládá každý… 🙂
Ahoj,
já jsem maturoval na Waldorfu v Ostravě. Musím upřímně říct že po devíti letech na obyčejné vesnické základce mě škola začala konečně bavit. Absolutně mi vyhovoval systém epoch a přístup většiny učitelů… to, že kvalita daného předmětu závisí hlavně na vyučujícím, je běžné na všech školách. Ve druháku jsem si vybral humanitní zaměření a nyní studuji management kvality na VŠB, což je technický obor, kde je kladen velký důraz na statistiku a podobné chuťovky. Studují tam se mnou lidé z různých škol a se znalostí matematiky jsme na tom hodně podobně. Střední školu bych rozhodně neměnil, ale chápu že lidé jsou různí, a ne každému Waldorf vyhovuje tak, jako vyhovoval mi.
Waldorf v Ostrave neni skola!
Je to jedná uzasna rodina,na kterou se nedá zapomenout. Hned bych se vrátila!Waldorf FOREVER!
Zdravím,
mám osobní zkušenost jak z gymplu, tak i z Waldorfské školy v Ostravě 🙂 S klidem v duši můžu říct, že to, co mi Waldorf dal, mi už nikdo nevezme. Nemluvím zde o kolektivu a podobně, protože ten jsme měli příšerný. Ale připravenost na VŠ je naprosto geniální. Studuji kombinaci učitelství ČJ-HV. Myslím, že úroveň češtiny je na opravdu vysokém stupni. Nikdy jsem neměla na VŠ pocit, že vím něco méně než studenti gymnázií. Ba naopak, uměla jsem v učivu hledat podstatné věci a o tom podle mě VŠ je. Hudební výchova je jedna velká paráda. Hudební ukázky, historický kontext, výstavy, koncerty filharmonie, zkrátka vše, co jsem si k hudebce mohla přát. Můžu s jistotou říct, že Waldorf utváří názor a formuje člověka. A za to mu smekám! 🙂
Ahoj,chtěla bych jít na Waldorf ,ale bojím se ,že pro žačku základní školy ,která mi apsolutně nic nedala tak se bojím ,že nezvládnu příjmačky.Všichni mi tvrdí že je nezvládnu ,ale rodina mi fandí.A bojím se taky toho ,že nebudu zvládat předměty ,které mi nikdo na základní škole neuměl vysvětlit,
Jinak moc hezký článek moc se mi líbil 😀
Zdravím, z vlastní zkušeností mohu říci, že je to vše otázka peněz a toho, kolik mají učitelé svobody . U příspěvkových oraganizací, jako je např. tvoje škola, má ředitel možnost, na rozdíl od „ryze“ státních škol, motivovat učitele bonusy. Maturovala jsem na soukromé škole a atmosféra tam byla velmi podobná tomu, co jsi popsal v článku (důraz na souvislosti, diskuse, projektové dny, „rodinné prostředí“- pouze jedna třída o 24 studentech v ročníku…). Samozřejmě by se mohl stát zamyslet nad tím, co je opravdu důležité si odnést ze studia na gymnázium, a upravit doporučené osnovy, ale stále si myslím, že je to zvětší části o zoufale nízkých platech učitelů a nedostatku financí pro české školství.
…
Až toto si přečtou lidé z oné střední školy.. jejich duše budou hopsat!
🙂
To je radostné..
Michaela
Je mi 46, absolvovala jsem normální ZDŠ bez zaměření, humanitně zaměřený gympl a dvě fakulty na VŠ současně – PedF a technickou fakultu. Do školy jsem chodila celou dobu s nadšením, dokonce jsem ukecávala dorostovou doktorku, aby mě uschopnila dříve….těšila jsem se na nové informace i spolužáky. Některé učitele jsem milovala, některých se bála, ale respektovala je a neměla jsem žádné výchovné problémy.
Doma jsem ležela v knížkách, různých. Dobrovolně. Naučila jsem se hrát na hudební nástroje…Prarodiče, kteří mě vychovávali, neměli velké vzdělání, všechno jsem si musela prožít sama. A hlavně přemýšlet a promýšlet, hledat souvislosti…V současnosti šestnáctý rok učím. Myslím si, že důležité je předložit žákům informace a pak je nechat přemýšlet. Né každý je uvědomělý a hrne se do studia dobrovolně. Kdyby každý měl svobodnou vůli, byl by stát plný negramotů. A to by se asi i někomu líbilo, takoví se dají snadno ovládat….viz historie ( i současnost ).
Dneska se většina snaží získat hromadu úlev a hlavně úžasné známky za nic…Také si pletou diskuzi s hádkou a ohánějí se novou dobou a demokracií a nevědí, co to je.
Díky za článek i za všechny rodiče, pro které je tohle všechno nové 😉
Je krásné, že takové školy existují. Do jedné z nich chodím 🙂
Ahoj všichni, jsem žačka ZŠ Waldorf v Písku a chtěla bych se zaptat, jaká je úroveň Waldorfského lycea v Příbrami. Stále váhám mezi ní a Prahou. Na naší škole jsem moc spokojená, naučila mne zatím vše, co potřebuji. Moc se těším, že budu i nadále navštěvovat školu s tím samým systémem. Tento článek je podle mne velmi obohacující a přínosný. Jen tak dál! LKo
Ahoj. Pokud ještě není pozdě, můžeš kontaktovat meho kamarada Petra. Je to student Waldorfu 4. ročniku v Praze. Na facebooku se jmenuje Petr Mutinský.
Něco pro HM:
Studovala jsi někdy na Waldorfu?
Víš vůbec, co to Waldorf doopravdy je?
Když odpovíš kladně na tyto dvě otázky, pak až můžeš
něco kritizovat.
P.S. Znám lidi, co se dostali z waldorfského lycea na MatFyz a neměli s tím žádný problém.
Taky výsledky z různých matematických soutěží Ti dokážou, že matematika se na waldorfu nijak nezanedbává.
Jsi šikovný chlapec 🙂
Ahojte všichni,
znáte prosím Vás někoho, kdo prošel základní Wald.školou a je na střední škole? Pokud by jste mohli, šli by jste na základní Wald.školu? Děkuji za odpovědi. Ptám se, protože mám syna, který půjde do školy a já hledám informace.
Já jsem prošla základním vzděláním na waldorfu můžete mi napsat na fb Kateřina Szopová. ☺️
Dobrý den,
myslíte si , že tento systém je vhodný i pro děti s ADHD???Můj syn(8 let) bohužel ADHD má a nebaví ho moc kreslit. Jak moc náročné kreslení na tomto typu školy je??? Je možné přestoupit , ikdyž jsme zatím na běžné základní škole??? Děkuji předem za odpověď.
S pozdravem
Lenka
Krásný den Lenko,
osobně si nemyslím, že by ADHD bylo problém. Věřím, že když přijdete na Waldorf a zeptáte se přímo učitelů, tak uděláte nejlépe. Kreslení nevím, jak na základce, ale na střední se na tom nebazírovalo nějak moc. Třetí otázka: Jelikož já jsem mohl přestoupit na střední, myslím si, že to půjde i na základní – uděláte však nejlépe, když se obrátíte přímo na ředitele či učitelé v dané škole.
Ahoj, je v Ostravě možnost ubytování.Jsem z Olomouce.Myslím tím néjaký domov mlédeže.maka
Ano, je. Kamarád z Ostravského Waldorfu je z Olomouce a bydlí na internátě. Je třeba však vygooglit, jelikož já sám neznám název toho internátu.
Daniel Hanuš žádal o komentáře těch studentů, kteří snad znají nějaké negativní stránky waldorfu, že je doplní. A to komentáře pouze těchto. Jistě si uvědomoval, že by se nedostatků waldorfů našlo více, ale jaksi odjinud, nikoli z vlastních řad. Byl to alibismus, kterému se jistě vyučil. Nedoplnil v důsledku nic a přitom to jsou legitimní připomínky k věci, pane Post authore. To jen aby Vám má poznámka o alibismu hned nevtiskla do pravice hned nabitou zbraň a nepustil jste se do hádky a „hejtování“ – pardon do diskuze. Spatřujete, čtenáři, tu typickou eliminaci? Pouze od studentů a pouze, pokud z prstíku vycucá negativa. Připomíná to dotazníkovou otázku: Napište, co si o škole myslíte a vypište, proč se Vám líbí. Škoda, že zde probleskl jen jeden jediný příspěvek jistě soudného člověka (pan Steiner by se nedomníval, že zkušenost související s věkem si apriori nezasluhuje úctu ) Tím komentujícím byla paní Šárka, učitelka, 46 let. Připojuji tedy tímto komentářem postřeh a názor z podobné strany. Od katedry profesorské. Ze zkušenosti, chlapci a dívky, rodiče, jež školu dítěti hledáte. Na škole tohoto typu jsem působil, výuka sice probíhala v anglickém jazyce, což není rozhodující, ale důsledky systému výuky byly zřejmé. Nemohl jsem si nevšimnout pokulhávání ve znalostech frekventantů klasiky a waldorfu. Práce v týmech rozhodně není zárukou osobního nasazení a neprobudí nutně badatelského ducha. Vždy jsem si všímal tahounů a těch, kdo se vezou. Žel, brzy se ukáže, který kůň je tažný a ten se zapřahá. Techniku „ctrl+c ctrl+v“ při vypracování projektů, tedy bezduché kopírování z internetu waldorf nevymýtí. Ale ono jde o to, že by ji ani neměl vyprovokovat a to z podstaty výukového systému. Dále: opomenu to, že dnešní počítačová generace neumí základní pravopis a to, že se na waldorfu čte až později, není omluva. Nebo snad ano? Nepovažuji hrubé porušování pravopisu, jaké je vidno z komentářů, za vizitku absolventa žádné školy. (je snad autorka komentáře Anna cizinka?) A to, že současná generace, která tráví hodiny a hodiny nad počítačovou klávenicí, mi přijde jako výhoda, takže tam už nějaký ten cvik s psaním být musí. Vinu proto nemožno svalovat ani na překlepy v rychlosti. Problém zeje mezi klávesnicí a židlí, jak pravil klasik. Odpusťe srovnání, v důsledku jde v podstatě o školu ve stylu filmových Bradavic (Hogwart´s School) a pokud se zamyslíte trochu hlouběji, nejen ve znacích na první pohled patrných. Pocit sounáležitosti k neobvyklé škole a elitářství nám bezelstně předvedl pisatel. Při pohledu na regiony, kde se školám daří, tedy kde jsou vyhledávány, je zřejmé, že roli hraje i sociálně inteligenční klima dané oblasti. Jinak řečeno, všude tam kde se všemožné dyskalkulie, dysgrafie, dyslexie, dysortografie honosně nadhodnocují jako projev osobnosti, a nikoli jako obyčejná hloupost, se takový systém školství volí jako schůdnější cesta. Málo platné, za výběr školy pro dítě alespoň v trochu normální rodině zodpovídají rodiče, takže již zde existuje předurčení. Poznámka na závěr: V praxi jsem vystřídal experimentálně tři školské přístupy k studentovi a tři metodické postupy o nichž existují modernizované školské plány. Resumé je, že nakonec rozhoduje povaha a fundovanost, odbornost profesora a jeho schopnosti, připouštím, že co škola, to jiná motivace pro vyučujícího a v druhé řadě rozhoduje založení studenta již od podstaty, ke které přispívá i rodinné zázemí. Ne každému přechod na školu prospěje a pokud budou hlásány jen propagandistické „wow“ pozitivní zkušenosti a ty druhé budou zamlčovány, rozhodně to není objektivní. Ti, kteří výběr školy řeší, ti, kteří pro dítě hledají cestu a není jim to lhostejné, by měli mít rovné informace. (a na závěr, většina teenagerů, kteří sami přišli s nápadem přejít na waldorf školu, se podle očekávání nezhoršila v prospěchu, možná naopak, což mohlo rodiče ukonějšit a potomek měl klida veget, ale to není důkaz o nevhodnosti školy předešlé. Markantní byl však jejich povahový posun. A zda k dobrému, nebudu komentovat.) Hodně štěstí a soudnosti přeji. A ať je děkováno každému, kdo dočetl tento komentář do konce.
Děkuji za vyčerpávající komentář. Jsem rád, že se našel i člověk, který se mnou nesouhlasí. Vyjádřil jsem zde svou zkušenost, nesnažím se o podrobnou nezavislou recenzi na skolu. Proto jsem článek pojmenoval „Pohled studenta“.
Dobrý den, mám otázku. Kolik hodin denně se na Waldorfském lyceu učí? U Vás jsem zjistila že jen 2 epochy dopoledne a odpoledne nevím 🙂 ptám se protože jsem studentkou 8. třídy a mám zájem o toto lyceum 🙂 Děkuji moc za odpověď 🙂
První epocha je od 8:00 do 9:50. Druhá epocha je od 10:10 do 11:40. Potom je pauza na oběd do 12:30 a pak jsou úseky po 45 minutách (1-3 odpolední hodiny). Když jsou krátký dny, končíš většinou 13:15. Když dlouhý tak třeba i do 14:55. V odpoledním máš pak hodiny jako angličtina, čeština nebo různá procvičování z různých předmětů, které je třeba mít po celý rok (ne jenom v epochách).
Ráda jsem si přečetla komentáře lidí, kteří mají co do činění s waldorfským systémem. Dosud jsem o něm moc nevěděla, p. Mám ale syna v 8. třídě ZŠ a příští rok se bude rozhodovat, kam dál. Proto se začíná zajímat o možnosti, které se nabízí. Zaujal mě příspěvek pana Stanislava Hájka, který, byť nejdelší , by se dal shrnout do 5. vět, ale když už je tak rozvláčný, chtěla bych reagovat:
Pan Hájek se diví, že Daniel Hanuš chce případné negativní reakce jen absolventů waldorfu. Co je na tom nepřirozeného? Kdo jiný by měl soudit
líp než absolvent? Není pravda, že „ve vlastních řadách“ se musí jen chválit.
„Soudný člověk“ dle pana H. je ten, kdo má jiný názor, resp. kdo nechváli waldosfskou školu.
Dnešní „počítačová generace“ má vskutku problémy s gramatikou, ovšem to je smutná vizitka dnešního školství všeobecně. Mimochodem, třeba ji Anna dožene právě na waldorfské škole, na kterou se, dle příspěvku, teprve chystá.
Co ale chtěl básník říci větou “ Při pohledu na regiony, kde se školám daří, tedy kde jsou vyhledávány, je zřejmé, že roli hraje i sociálně inteligenční klima dané oblasti.“ Mám tomu rozumět tak, že v příspěvcích zmiňovaná Praha, Písek nebo Ostrava má jisté „sociálně inteligenční klima??“ No nevím, odkud pan Hájek pochází, ale věty tohoto stylu dokládají o autorovi, že mu povědomí o těchto regionech zamrzlo někde v 50. -70. letech, což je u člověka údajně „katedry profesorské“ dost alarmující. Při představě, co svým studentům předává, mě střeplo. Pokud si myslí , že v Praze a Ostravě se „..všemožné dyskalkulie, dysgrafie, dyslexie, dysortografie…….“, je na omylu, protože toto je opět problém všeobecný, který přišel s novou dobou. Pokud jsem autorovu myšlenku v jeho rozvleklém textu jen špatně pochopila, budu ráda. Zkrátka a dobře, pan Hájek si myslí, že waldorfská škola je veget pro žáky,kterým se nechce učit a nechtějí na sebe nakládat nároky frekventantů na klasických středních školách, důsledkem toho pak jsou nedostatečně připraveni studenti pro vyšší školy. Dle některých příspěvků to tak ale nevypadá. nevypadá. Ráda bych si udělala vlastní názor, proto se budu o tento typ školy zajímat.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit, zda by se zde mohli vyjádřit absolventi základních waldorf. škol, zda pro ně byl probém přechod na střední školu, jak hodnotí své znalosti oproti spolužákům z normálních základních škol.
Uvažuji o tom dát syna na waldorf, tak sháním informace.
Děkujil
Připraví Waldorfské lyceum i na medicínu? Nebo je lepší dát dceru na gympl? Dcera má přirozenou inteligenci a o svém budoucím povolání má jasno. Na gympl se jí ale moc nechce, protože gympláci jsou z našeho pohledu všeobecně „divní“ a každý normální člověk, který se tam dostane, si stěžuje na špatný kolektiv. Tím WL mám na mysli pražské lyceum (P4)… Máte někdo zkušenosti s tím, že by medicínu vystudoval absolvent WL? Na jaké úrovni je biologie, chemie a fyzika? A není toto lyceum zaměřeno multikulturně? Byla bych nerada, aby někdo dceři cpal do hlavy, jak má milovat uprchlíky :-((( Jejich stránky se hemží slovíčky multikulti, tak mě to vcelku odrazuje.
Zajímá mě, jestli se na Waldorfu znamkuje, nebo jestli je zde slovní hodnocení
Ahoj,
Známkuje se na walfdorském lyceu?
Ano, na Waldorfské střední škole se známkuje.
Ahoj všem,
přemýšlíme s dcerou o pražském Waldorfském lyceu, je tu někdo, kdo na této škole studoval/studuje? Jaké to tam je? Doporučili byste tuto školu?
A druhá otázka – doporučili byste tuto školu v případě, že dcera není úplně nadaná na přírodovědné předměty (mat/fyz/chem)? Má dvojky, trojky na vysvědčení. Naopak čj, aj je u ní skvělá. Zaujal nás právě humanitní obor, který lze v Praze studovat.
Díky!
Ahoj. Ráda bych se zeptala na slovní hodnocení žáků středních waldorfských škol. Co obsahují, jak jsou formulovány, co vyzdvihují, jak charakterizují konkrétní známku z předmětu. Díky za info.
(Je mi 14 let) Ahoj, moc hezký článek. Stejně jako ty jsem vychovaný na Bohatém a Chudém tátovi. Bojím se, že tuto knihu každý pochopí trochu jinak. Tohle je dle mého názoru četba na úrovni. Už od 13 je můj životní cíl vystudovat Právo. Letos se budu hlásit na SŠ a potřebuji se rozhodnout na jakou????. Byl jsem už i na dni otevřených dveří na Waldorfu v Ostravě a líbilo se mi tam. Chci se tedy zeptat, jestli mě tato škola dostatečně připraví na Práva?? A jak je to tam s přijímacím zřízením… Děkuji za odpověď ????????
Dobrý den. Učím na ZŠ Dědina v Praze, na které probíhají oba vyučovací programy. Jak klasický, tak waldorfský. Učím na obou a mám tedy přímé srovnání. V oblasti vědomostí žáků nebyly doposud výrazné rozdíly, co se týká výsledků SCIO testů a různých olympiád (např. matematický klokan). Umístění na předních místech se střídá spíše podle aktuálního složení tříd obou částí. Zdá se, že oběma způsoby, to je na klasické straně běžné osnovové vyučování a na waldorfské straně spíše orientované na spojité myšlení a tedy schopnost „poradit si“, je dosahováno velmi podobných výsledků. Jsem na této škole takřka přesně po dobu nástupu mobilů od nuly po dnešní stav a musím bohužel konstatovat, že je těmito věcmi dětská populace velmi srovnatelně ničena a v podstatě, dle mého názoru, likvidují rozdíly ve školských systémech. Když R.Steiner vytvořil waldorfskou pedagogiku, byla bezesporu pro děti zajímavá a velmi motivující. Dnes je obecně velmi těžké zaujmout dítě pro výuku, protože její zajímavost je pro ně pod hladinou snadno získatelných blýskavých, efektních, povrchních a snadno dosažitelných „senzací“. Tento posun je velice rychlý a žáci, kteří začnou nyní vycházet ze ZŠ jsou diametrálně jiní, než většina, byť mladých, zde diskutujících. Co se týká kázně jsou waldorfští žáci rozvolněnější, ale nemívají zcela hrubé excesy, klasičtí žáci jsou více zvyklí na běžný kázeňský řád, ale o něco častěji se zde vyskytne „vzbouřenec“ s až protispolečenským chováním. Musím konstatovat, že waldorfští žáci se spíše naučí to běžné chování, než klasičtí od waldorfu principům tvořivosti a krásy. To ale dle mne není v typu systému, ale v celkovém odrazu tak zvané moderní společnosti na všechny děti. Waldorfští učitelé s tímto trendem nemají možnost soutěžit. Pokud se týká výkonnosti a úspěšnosti žáka v komerčním životě, je dnes jasně vidět (a děti to vidí také), že „drzé čelo je více než poplužní dvůr“ a chovají se podle toho, ať se vzdělávají kdekoli. I čtyřkař z jakékoli školy může být úspěšný podnikatel, ja-li dostatečně tvrdý a bez skrupulí. Waldorfeké školství vytvořil R.Steiner tak, aby dalo dítěti možnost (nikoli direktivní) tyto trendy vidět, a na základě lidskosti se pokusit jim nepodlehnout. Nevím ale, zda proud nad vodopádem není už příliš silný na návrat k jiným hodnotám, než je sebestřednost a sebeprosazování. Jsem na světě rád, a mám rád krásné lidi, věci i vztahy. Četl jsem kdysi citát: „Jakýkoli -izmus nebo -ie nedal-li lepšího člověka, nedal nic. O školství to dle mne platí stejně. Děkuji za pochopení pro délku příspěvku a přeji všem, aby našli pro sebe a své děti to pravé, co jim přinese šťastný život a nás všechny zachová.
Tak otázka také bude, zda se člověk rozhodnete zkusit štěstí při čtyřnásobném převisu zájemců – 120 uchazečů na jednu třídu. Na druhou stranu se snaží eliminovat vliv „nadrilovaných dětí na příjímací testy“, což je potěšitelné.
https://www.wlyceum.cz/web/na-nasem-lyceu-potrebujeme-objevitele-ale-takove-studenty-nam-jednotne-statni-prijimacky-nevyberou/