V tomhle článku chci popsat svou cestu k vytváření mobilních aplikací. Ne jako návod typu „udělejte přesně tohle“, ale spíš jako kontext, jak jsem se k tomu dostal já a co jsem se po cestě naučil.
Většinu svého dospělého života jsem totiž vůbec nebyl programátor.
Moje původní podnikání
Dlouhou dobu mě živily hlavně webové projekty.
Vytvářel jsem obsahové weby, které vydělávaly přes affiliate marketing a reklamu. Později jsem k tomu přidal i YouTube kanál zaměřený na recenze produktů.
Byl to model podnikání, který mi dával smysl:
- relativně nízké náklady pro začátek
- Snadno delegovatelné na malý tým, ale možnost vše dělat i sám
I když jsem stavěl weby, do programování jsem se nikdy moc nepouštěl. V hlavě jsem měl totiž dlouho jednu představu:
Software je věc pro startupy.
Startup jsem si představoval jako firmu, která potřebuje investici, tým developerů, sales lidi a kapitál. A protože jsem začínal úplně od nuly, hledal jsem modely podnikání, kde nic z toho nepotřebuji.
Proto jsem dlouho zůstával u obsahu.
Indie development
Postupem času jsem ale objevil svět indie developerů.
Lidí, kteří staví software sami. Bez investora, bez velkého týmu.
Najednou jsem si uvědomil, že existuje úplně jiná kategorie podnikání: člověk, který dělá produkt sám a deleguje jen ty nejjednodušší nebo levnější věci.
Dlouhou dobu ale byla tahle cesta spíš pro zkušené programátory. Jako solo developer totiž musíte zvládat spoustu rolí najednou:
- frontend
- backend
- produktový výzkum
- marketing
V podstatě jste tři nebo čtyři lidé v jednom.
A právě to mě dlouho odrazovalo. Měl jsem pocit, že na programování nejsem dost talentovaný a že bych byl příliš pomalý.
První pokusy s programováním
Zhruba před třemi lety mě to ale začalo lákat.
Začal jsem zkoušet různé kurzy programování. V té době ještě AI nástroje skoro neexistovaly.
Protože jsem pracoval hlavně s WordPressem, myslel jsem si, že se naučím PHP a začnu dělat vlastní custom weby.
Uděl jsem pár lekcí, ale pokaždé jsem narazil na stejný problém: spoustu věcí bylo jednodušší prostě naklikat.
Když máte WordPress, šablony a page buildery jako Elementor, často je rychlejší něco sestavit vizuálně než psát vlastní kód.
Takže jsem to vždycky po chvíli zase odložil.
No-code past
Pak přišla vlna no-code nástrojů.
Začal jsem experimentovat s nástroji jako FlutterFlow a Flutter ekosystémem od Googlu. Dokonce jsem si koupil poměrně drahé kurzy.
Na první pohled to vypadalo jako ideální řešení: vytvářet aplikace bez nutnosti hlubokého programování.
Jenže časem jsem zjistil několik věcí.
Za prvé, i když to vypadá jednoduše, ve skutečnosti to tak jednoduché není. A za druhé – jste hodně omezení.
Když investujete hodně času do učení nové technologie, chcete, aby vám umožnila vytvořit téměř cokoliv.
No-code nástroje vám ale dávají jen určitou flexibilitu. Jakmile chcete něco specifičtějšího, začnou být limity dost viditelné.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že se stejně budu muset naučit programovat.
Proč JavaScript
Nakonec jsem se rozhodl pro JavaScript.
Důvod byl jednoduchý: je to extrémně univerzální jazyk.
Pomocí JavaScriptu můžete vytvářet:
- mobilní aplikace
- webové aplikace
- backend
- desktopové aplikace
Dnes stavím mobilní aplikace v React Native a webové aplikace v Next.js. Všechno je postavené na stejném ekosystému.
Postupně jsem přešel na TypeScript, což je v podstatě rozšíření JavaScriptu, které přidává typy a dělá kód bezpečnější.
Než jsem se dostal do stavu, kdy kódu opravdu rozumím, trvalo to zhruba rok učení.
Nikdy jsem na to ale netlačil. Bral jsem to jako něco, co mě baví, ne jako něco, z čeho musím okamžitě vydělávat.
Dnes mám na App Storu několik aplikací, několik menších webových aplikací a jednu větší webovou aplikaci.
Pořád ale většina mých příjmů pochází z mého původního business modelu.
Vibe coding a AI
Dnes používám AI při programování opravdu hodně.
V podstatě dělám to, čemu se dnes říká vibe coding — velkou část kódu generuje AI.
Paradoxně ale čím víc AI používám, tím víc vidím hodnotu v tom, že programování opravdu rozumím.
Nemusím psát každou řádku kódu ručně, ale vím:
- jak by měla vypadat architektura projektu
- kdy něco v kódu vypadá podezřele
- kde může vzniknout bezpečnostní problém
- jak správně AI zadat úkol
Myslím si, že AI bude dál rychle zlepšovat a je možné, že v budoucnu už nebude nutné programování studovat tak hluboko jako dnes.
Zatím si ale myslím, že je dobré mít alespoň základní znalosti.
Kvůli bezpečnosti, práci s daty a kvůli tomu, aby člověk nebyl úplně závislý na nástrojích.
Nemusíte být první
Další věc, kterou jsem si uvědomil, je, že nemusíte být vždy první na nové platformě.
Když vznikne nová technologie nebo sociální síť, vždy se objeví lidé, kteří na ní začnou okamžitě stavět.
Někdy to vyjde — například na začátku TikToku.
Ale být pionýr znamená také pracovat bez jakékoliv šablony a riskovat, že jste prostě přišli příliš brzo.
Dobrým příkladem je sociální síť Vine, která přišla s krátkými videi ještě předtím, než byly telefony a internet připravené.
Dělejte věci, které fungují
Pro většinu lidí, kteří chtějí vybudovat stabilní podnikání, je důležitější něco jiného.
Dělat věci, které reálně fungují.
Nemusí to být extrémně inovativní nápad. Nemusí to být úplně nová platforma.
Stačí jednoduché otázky:
- existuje někdo, kdo to chce?
- kolik za to zaplatí?
- je tady reálná poptávka?
Nové technologie, AI nebo automatizace vám mohou dát velkou výhodu.
Ale pořád jsou to jen nástroje.
Skutečný byznys vzniká tím, že řešíte reálné problémy lidí.
A je dobré si uvědomit ještě jednu věc: chování lidí se nemění tak rychle, jak si často myslíme.
Na trhu jsou různé generace zákazníků, které pořád vydělávají peníze a pořád nakupují.
Proto moje obsahové weby pořád fungují, i když já osobně už články téměř nečtu.
A pořád existují lidé, kteří si předplácejí časopisy.
Každý produkt má svou cílovou skupinu.
